Čvn 19, 2018
Když jsem se šéfa kulturní rubriky Milana Tesaře včera ráno ptala, jaké texty bych měla přivézt z aktuální služebky z Londýna kromě rozhovorů s tvůrci seriálu Westworld, nedoporučil mi k recenzování výstavu v Tate Modern ani koncert v Barbican Centre, ba ani skvělou hru Julius Caesar v Bridge Theatre. Řekl mi, že od osmi hodin středoevropského času (tedy od londýnských sedmi) hraje Anglie s Tuniskem, že určitě půjde o lepší hru než ten Shakespeare a že mám zaujmout strategické místo před obří obrazovkou nebo před pípou v pubu a podívat se na skutečnou britskou kulturu, vychutnat si tu fantastickou atmosféru a trochu se nad pivem nebo aspoň ciderem pochlapit. A protože měl Milan ten den svátek a taky že je můj šéf, rozhodla jsem se zařídit podle jeho gusta.
